Protože ráno dělá den

A já budu doufat, že nebudu hnána před soud, za vypůjčeni si těchto slov z reklamy. Pravdou ovšem je, že pokud ráno nezačne příjemně, málokdy to zbytek dne dožene. A přestože má být snídaně nejdůležitějším jídlem dne, často ji zanedbáváme. Aspoň tedy o víkendu je dostatek času na klidnou snídani beze spěchu.
Nutellu či jiné lískooříškové krémy kupuji velice zřídka, většinou tak 2x do roka a to pak samozřejmě ani u nás dlouho nevydrží. V rámci experimentování, co se dá vyrobit doma jsem se pustila do vlastní pochoutky. Nemaje lískových oříšků, vnikl

Mandlovo-kakaový krém

Asi dvě hrsti mandlí jsem co nejjemněji rozmixovala, přidala lžíci moučkového cukru, špetku soli, dvě lžíce kakaa a  tři lžíce rozpuštěného kokosového oleje. Mandle budou pravděpodobně obsahovat méně tuku než lískové oříšky, směs byla sypká. Pro spojení  jsem přidala tři lžíce domácího salka a stále mixovala. Chuť byla dobrá, ale konzistence stále příliš hustá, rozhodně by pomazánka nešla na pečivo lehce mazat. Nakonec jsem se tedy rozhodla přidat několik lžic převařené vody. Ano, tím sice zkrátím dobu trvanlivosti, ale je stejně směšné si myslet, že pomazánka přežila víc než jen pár dní, proto mě to netrápí.

Doma vyrobená"nutela" bude poněkud hrubší, než ta kupovaná, na druhou stranu cítíte chuť všech surovin a přesně víte, z čeho se vlastně skládá.

Čarování s korálky: Ketlovací očko

V dnešní korálkové školičce si řekneme o tom, jak na ketlování. Volně řečeno by se ketlování dalo popsat jako spojování komponentů do řetízku a je to takový mezistupeň mezi bižuterií korálkovou a drátovanou.

Zatímco k navlékání korálků není potřeba žádného cviku, ke ketlování už je trocha tréninku zapotřebí. Základem všeho je ketlovací očko. Udělat ho pokaždé stejné, pěkně kulaté a souměrné vyžaduje několik hodin praxe.

Vezměte si do ruky ketlovací jehlu a prohlédněte si, jak vypadá její očko na jednom konci. Stejně vypadající očko i na druhé straně - to je náš cíl. Způsoby dosáhnutí jsou dva:

Na úhledné očko potřebujeme mít konec ketlovacího drátku v rozmezí 8mm až 1cm. Do kulatých ketlovacích kleští chytneme konec drátu a otočíme. Drát se vytvaruje podle čelisti kleští a vznikne nám očko. Takovémuto očku ještě chybí trochu k dokonalosti. Vložíme kleště opět do očka a očko lehce vyhneme na opačnou stranu, než jsme původně otáčeli očko. Tímto jsme očko srovnali na střed a je hotovo.

Druhý způsob je opačný. Plochými kleštěmi ohneme drátek za korálkem (nebo 1 cm od kraje drátku v případě, že děláme děláme všechna očka vlastní) do pravého úhlu. Nyní si vezmeme kulaté kleště, opět chytneme drát na jeho konci a stočíme do očka. Takto udělané očko je už hotové a pěkně vystředěné.

Zimní postavičky z květináčů

Sněhu je  tuto zimu stále nějak nedostatek a tak to ani děti venku nebaví. Je potřeba je o to víc zabavit doma. Dekorace z květináčů jsou rychlé, pro děti zábavné a ještě zpříjemní atmosféru dětského pokoje nebo třeba předsíně. Starší děti zvládnou výrobu samy, mladším pomůžeme s lepením, aby se nepopálily.

Sněhulák

Potřebujeme:
květináč o průměru 9-10 cm
květináč o průměru 4 cm
květináč o průměru 2 cm
polystyrenovou kouli 8 cm
2 polystyrenové koule 3 cm
bílou, černou a červenou akrylovou barvu
kousek plsti
tavnou pistoli
Největší květináč natřeme bílou barvou, menší černou a nejmenší červenou. Na bílý květináč nalepíme velkou kouli, na vrcholek přilepíme černý květináček ? místo hrnce, ze předu koule přilepíme červený květináček na místo mrkve. Po stranách bílého květináče přilepíme malé kouličky jako ruky. Černou barvou domalujeme detaily obličeje a knoflíky. Ustřihneme proužek plsti asi 2 cm široký, po krajích nastříháme třásně a sněhulákovi přilepíme šálu kolem krku.

Andílek

Potřebujeme:
květináč o průměru 9 ? 10 cm
2 květináčky o průměru 3 cm
4 květináčky o průměru 2 cm
polystyrenovou kouli 8 cm
akrylové barvy růžovou, hnědou a černou
kroucenou šňůru
drát 0,8 mm a 0,3 mm
bílé a růžové korálky
vlnu, kokosové vlákno nebo lýko na vlásky
kousek alobalu
tavná pistolka

Nejprve si natřeme květináčky, 4 nejmenší a největší růžovou barvou, 2 třícentimetrové barvou hnědou. Doporučuji pro dobré krytí natřít alespoň dvakrát. Než nám zaschne barva, z tvrdšího drátu si vytvarujeme jednoduchá křídla, která omotáme tenším drátkem s korálky.

Připravíme si ruky a nohy andílka. Na jeden konec kroucené šňůry uděláme uzlík a navlečeme dva nejmenší květináčky vložené do sebe tak, aby byl uzlík schovaný ve vnitř květináčku. To samé, jen opačně( nejprve navlečeme, potom děláme uzlík) uděláme i na druhém konci provázku. Hnědé květináčky navlečeme každý na samostatnou šňůru a opět zauzlíkujeme.

Nahřejeme tavnou pistolku. Květináč otočíme dnem vzhůru a přilepíme středem šňůrku s ručkami, a polystyrenovou kouli. Zespodu květináčku přilepíme šňůrky od noh. Andílkovi domalujeme oči, pusu, nos, přilepíme vlásky, do středu čela přilepíme hvězdičku z alobalu, stejně tak hvězdičky přilepíme na šatičky. Na závěr přilepíme zezadu křídla.

Čarování s korálky: Vločka

Máme tu advent, všichni počítáme dny do Vánoc. Děti nadšením, že přijde Ježíšek, my maminky spíš počítáme dny, za které musíme ještě stihnout plno práce, aby ten Ježíšek vůbec přišel. Pojďme se na chvíli v tom předvánočním shonu zastavit a udělat si jednoduchou korálkovou vločku - a samozřejmě děti zvládající jemnou motoriku nám mohou směle pomáhat... Tedy, spíše my trošičku pomůžeme dětem.


Potřebujeme:

korkový špunt
4 nýtky dlouhé cca 5 cm (to jsou ty, co vypadají jako hřebíček)
4 nýtky kratší – nebo použijete dlouhé a zbytek zaštípnete
korálky - efektní jsou voskové perle, broušené průhledné korálky a taky různé kovové korálky či ozdobné kaplíky
barvu na natření korku – k Vánocům bych doporučila nějakou třpytivou, obsahující glitříky
tenkou jehlici nebo šídlo na tvorbu dírek
případně vteřinové lepidlo


Z korkové zátky nařežeme kolečka silná cca 1 – 1,5 cm. Na podložce je pomalujeme barvou a necháme zaschnout. Mezitím si na nýty navlečeme korálky. Pořadí korálků by se mělo na stejných délkách nýtů opakovat, ale dětem se ve tvořivosti bránit nemusí. Jen si na každém nýtku necháme cca 0,5 cm místa pro zasunutí do korku.





Teď vezmeme do ruky zaschlý korek, jehlicí nebo šídlem do něj uděláme dírky a zasuneme nýty s korálky. Nejprve ty dlouhé - snažíme se, aby byly do kříže - a mezi ně potom přidáme ty kratší. A tím je vlastně hotovo.



Pokud máte strach, že vám nýty vypadají, můžete dírky v korku zakápnout vteřinovým lepidlem. Použijete-li místo jednoho dlouhého nýtku stejně dlouhou jehlu (s očkem), rovnou si chytře zajistíte poutko na zavěšení.

Mrkvové taštičky

Další ze zeleninových receptů, které mé děti berou na milost. Většinou nestačí ani vychladnout, mizí přímo z plechu. Marmeládu je lepší volit nějakou kyselejší, chuťově výraznější, pomerančová byla dobrá, třešňová příliš sladká.
Potřebujeme:

200 g mrkve
400 g hladké mouky + něco na podsypání
200 g tuku na pečení
kypřící prášek do pečiva
švestková povidla nebo hustou marmeládu
trocha moučkového cukru (není nutností)
vykrajovátko na taštičky střední velikosti
plech s pečícím papírem

Postup:

Smícháme jemně nastrouhanou mrkev s moukou, kypřícím práškem a s tukem a vypracujeme hladké těsto, které necháme asi hodinku v chladu odpočinout. Na pomoučeném vále vyválíme těsto asi na 3 mm a vykrajujeme kolečka, která plníme povidly a pomocí tvořítka z nich uděláme taštičky. Klademe je na plech vyložený pečícím papírem a pečeme na 180°C, dokud taštičky nezrůžoví. Před podáváním je můžeme pocukrovat moučkovým cukrem.

Pokud nemáte tvořítko na taštičky, stačí vykrojit z těsta kolečko,do středu dát povidla, kolečko přehnout na polovinu a kraje stisknout prstem nebo ozdobněji vidličkou.

Čarování s korálky: Dlouhá elegance aneb Jak se nezamotat

Po základním seznámení s korálky a pomůckami je na čase první návod. A začínat se má zlehka. Pouštět se hned do velkolepých šitých projektů je hloupost. Zvolila jsem úplně to nejzákladnější - obyčejné navléknutí korálků na nit. Triviální záležitost, ke které - kromě korálků a kusu nitě (vlasce) - nebude potřeba vůbec nic (tedy skoro). Takže směle přizvěte ke tvoření i své dcery.

Připravíme si směs korálků, které k sobě v zájemně ladí. Měly by tam být zastoupené jak rokailové korálky, tak mačkané, případně broušené. Průhledné korálky dodají vzdušnost a lesk. Dají se využít zbytky, nebo někteří prodejci rovnou nabízejí namíchané barevné směsi. Dále budeme potřebovat niť nebo vlasec. Já častěji používám vlasec s průměrem 0,20 – 0,30 mm. A samozřejmě si vezměme i nůžky a na pomoc kousek izolepy.

Ustřihněme si kus vlasce. Teď se dostáváme k tomu hlavnímu. Já si pro sebe tento díl nazvala „jak se nezamotat“. Opravdu bych vás neunavovala tím, abyste si navlékli jednu řadu korálků... to necháme těm dcerám. Navlečeme pořádně dlouhou šňůru. Řekněme, že deset centimetrů vlasce pro každý náš rok. Tedy, nemusíte prozrazovat váš skutečný věk, řekněme, že budeme počítat s věkem, na který se cítíte. A to tu jsou určitě samé mladice. Já si tedy ustřihnu dva a půl metru, vy podle svých výpočtů. A pro jistotu, aby se korálky neroztrhly, budeme navlékat na dvojitý vlasec, tudíž si tu samou délku nachystáme ještě jednou. Už chápete, proč se nezamotat?

Na konce - asi tak 15 cm od kraje - nalepíme izolepu. Měla by zabránit tomu, aby se nám korálky vyvlékly. Jinou možností je pořídit si Bead Stopper. Ten nám konec vlasce také může podržet. A teď začněte navlékat, libovolně, tak jak nám korálky příjdou pod ruku, nebo jim můžeme dát přesný řád. Je to jen na nás. Ono je opravdu vhodné tuto část dělat ve společnosti ještě někoho jiného. Můžeme si při tom povídat a předávat životní zkušenosti. Takže pokud ještě nemáte dítko, případně je příliš malé, a manžela neukecáte, pozvěte si třeba sousedku. Tedy jen v případě, že s ní nejste na nože. 

Tedy korálky máme navlečeny na dlouhé řadě, na koncích nám zbývá jen těch 10 - 15 cm. Izolepu stáhneme a vlasce spojíme dvojitým uzlíkem. Uzlík by měl být hned za korálky, žádná prázdná mezera.

Vezmeme teď jeden volný konec a začněme ho provlékat korálky, cestou uděláme ještě 2 – 3 uzlíky a zbytek, který se nám už nepodaří provléct, ustřihneme. To samé uděláme s ostatními konci, jen je rozdělíme na pravou a levou stranu.

Nyní si stoupněte před zrcadlo, začněte se omotávat korálky, pohrajte si s délkami jednotlivých řad, nebo si je omotejte na ruku a přitom si zazpívejte "Už je to uděláno, už je to hotovo"...

a já vám gratuluji k vašim prvním korálkům.

Falešné perníčky

Nastalo nám dlouhé období, kdy se brzy stmívá a tak se děti více drží doma. A doma je nutné  je zabavit. Jinak zlobí,  jsou otravné a stejně tak nic neuděláte. Jednou z možností je pustit se do zdobení perníčků. A je už jedno, jestli jen tak, nebo je použijete jako ozdobu na stromek. Výhodou dnešního receptu je, že nepotřebujete troubu ani vajíčko.


Co potřebujete je zbytek korku, respektive korkové desky cca 2 mm silné. Ať už je to zbytek z podlahy, nebo nepotřebné prostírání. Dále vykrajovátka na cukroví, ale klidně i ty, co mají děti u plastelíny. Další nezbytnosti jsou okenní barvy a kontury, tzv. slupovačky. Dál už stačí jen nůžky, nějaká ta pastelka nebo fixa a kousek stužky.

Na rubovou stranu korku obkreslíme tvar zvoleného vykrajovátka a ostrými nůžkami vystřihneme. Musíme počítat s tím, že se korek může drobit, proto vybíráme tvary spíše  jednodušší.

A nyní stačí vzít do ruky konturu a začít korek zdobit. Výhodou je, že kontura je skutečně hustá a neroztéká se, nemusíme 3 krát zahušťovat polevu, než je to to správné ořechové.

Chceme-li mít perníčky vybarvené, použijeme barvy, které se zase hezky roztečou po ploše korku. Naše perníčky necháme pár hodin zaschnout a přiděláme jim kousek stužky na pověšení.

Jedinou nevýhodou je, že jíst se opravdu nedají.