Houbovka

Léto se mílovými kroky chýlí ke svému konci, o slovo se začínají hlásit podzimní deště a mlhy, ale v těch několika dnech, kdy se sluneční paprsky nechtějí ještě vzdát své vlády nastává to nejpěknější období. Babí léto vykresluje okolní přírodu teplými barvami, v zahradách nastává čas sklizně, v kuchyních se úroda zpracovává na nejrůznější způsoby. A své žně mají i houbaři. Zlákána plnými košíky hřibů všech okolo jsem o víkendu sbalila rodinu a šlo se do lesa.
Krásných červených muchomůrek roste opravdu hodně, ale našli jsme i suchohřiby a pár praváků. Houbová byla nejen polévka, ale následně i omáčka. A zbyla i trocha na usušení na horší časy.

Jednoduchá, ale výtečná houbová omáčka

Na másle si opražíme hladkou mouku na jíšku zlaté barvy, trochu osolíme , zalijeme mlékem, rozmícháme a povaříme. V druhém hrnci na troše oleje podusíme nakrájenou cibulku, přidáme na plátky nakrájené houby, osolíme, okmínujeme a dusíme 20 minut. Pokud je potřeba, trochu podlejeme vodou. Dušené houby vmícháme do bešamelové omáčky, vlijeme smetanu, případně ještě dochutíme. Na dochucení můžeme použít i kapku octu. Přílohu můžeme zvolit dle libosti, houskový knedlík, brambory, klidně i těstoviny.

Pětiminutová dárková krabička

Konec školního roku se blíží, drobné dárky pro vyučující jsou hotové, ale zbývá je zabalit. Balení bývá často velký problém. Když se vydáte do papírnictví obhlédnout možné varianty komerčního balení, mnohdy zjistíte, že cena obalu je vyšší, než samotného dárku. Nezbývá, než se poohlédnout po domácích zdrojích.
Na opravdu malý dárek nám postačí krabička z ruličky od toaletního papíru. Nejen pro tento případ doporučuji prázdné roličky skladovat. Ve škole si taky každou chvíli vzpomenou, že je potřeba donést do pracovních činností nebo výtvarky a i pro zabavení na doma je to nejlevnější materiál. Zrovna tak skladování balícího papíru, a to i použitého( pokud není vyloženě zmačkaný)  se vyplatí. Mnohdy stačí opravdu kousek a skrz 10 cm není potřeba kupovat celou novou roli.
Ale zpět ke krabičce.
Potřebujeme:

• roličku od toaletního papíru
• kousek balícího papíru
• nůžky
• lepidlo
• tužku
• pravítko
• kousek stužky

Ruličku jednoduše splácneme  na obdélník.

Po jeho kratších stranách, tedy tam, kde se  otvírá, namalujeme a následně nůžkami vyryjeme oblouček. Ideálně by všechny 4 měly být stejné, na pomoc je možné si vzít i skleničku, talířek...

Obloučky složíme dovnitř a vidíme, že krabička už má svůj tvar.

Ruličku opět narovnáme a obalíme ji do balícího papíru. Vystřihneme si z papíru obdélník, kdy výška bude odpovídat výšce roličky a  šířka bude obvod roličky + 1 cm.

Z rubové strany papír potřeme lepidlem a pečlivě přilepíme na papírovou ruličku.

Na jedné straně složíme dno a můžeme ho také slepit. Druhou stranou vložíme dárek a konce jen přeložíme. Na závěr krabičku převážeme barevnou stužkou..

Ty jsi má, heřmánková

Trošku se urodilo heřmánku, samozřejmě tam, kde nemělo.

Sunbeam

Dokončený náramek pro paní učitelku z výtvarky. Největší problém bylo najít v zásobách rokailu ty správné velikosti a barvy, které budou ladit. Zároveň jsem si obšila první rivolku.

Zlato ve sklenici

Už si vrabci koupou bříško, už se káča točí,
kde jsi byla pampeliško, od čeho máš oči?
Od slunce, od zlata! Jak jsem se tam zahleděla,
hned jsem byla zlatá celá jako housata.

Je ten nejvyšší čas využít toho zlata v pampeliškách a připravit  na zimu pampeliškový med. Květy pampelišek musíme sbírat za slunného dne, to se při aprílovém počasí, které právě vládne špatně stíhá, proto nepromeškejte nejbližší  příležitost. Zároveň by sběr měl být na čistém místě, tedy ani ne u cesty, ani v parku na oblíbeném místě pejskařů.
Na jednu dávku medu ( 4 přesnidávkové skleničky) potřebujeme 350 květů. Při sbírání myslíme i na včeličky, přece jen pravý med je pro nás prospěšnější, proto jim necháme dostatečné množství krmiva.
Doma dáme pampeliškové květy do uzavíratelné nádoby, přelijeme 1 litrem horké vody, uzavřeme a necháme 24 hodin louhovat. V jiných receptech určitě najdete, že se k pampeliškám přidává nakrájený citron. Já místo něho raději používám kyselinu citronovou.
Druhý den výluh přecedíme, květy důkladně vymačkáme a šťávu dáme vařit. Přidáme 1 kg cukru  a necháme mírně probublávat 3 hodiny. Přidáme lžíci kyseliny citronové, rozmícháme a po 5 minutách vypneme a naplníme  do čistých sklenic. Horké zavíčkujeme a otočíme sklenici dnem vzhůru, aby se víčko chytlo. Med necháme vychladnout, sklenice si  řádně označíme a uschováme na zimu.

Čarování s korálky: Rybízky

Ketlovací očka už bychom měli zvládat bez problémů, proto si lehce můžeme udělat cinkací náušnice připomínající rybíz. Náušnice jsou vhodné pro výraznější typy, rozhodně vás v nich nikdo nepřehlédne a nebude považovat za šedou myšku.



Potřebujeme:

• skleněné korálky - doporučuji sladěné barevné směsy, velice pěkně vypadají voskové perličky
• ketlovací nýty
• kousek řetízku s většími očky - používám tzv. adjustový
• náušnicové zapínání
• štípačky
• ketlovací a ploché kleště

Začneme tím, že si připravíme všechny korálky. Na nýt navlečeme po jednom korálku, zakrátíme na potřebnou délku a vytvarujeme pravidelné očko. Při použití stejných komponentů počítejte na celkovou délku náušnice 6,5 cm s 25 - 30 korálky na jeden kus. Pokud máme hotovo, máme za sebou už polovinu práce. nyní si připravíme řetízek, na který korálky připevníme. Já zvolila délku 10 řetízkových ok, vy si samozřejmě můžete délku náležitě upravit. Nezapomeňte, že se náušnice obvykle nosí v páru a je žádoucí, aby i druhá byla stejně dlouhá.
Přistoupíme tedy k samotnému naketlování korálků na řetízek. Do kleští vezmeme jednotlivě každý korálek, otevřeme ketlovací očko, prohákneme řetízkovým okem a očko opět uzavřeme. Na každé oko řetízku takto přiděláme 2 až 3 korálky. Nakonec na horní část řetízku přiděláme zapínání a máme  hotovo.

Soví záložka

Březen jako měsíc čtenářů je sice už za námi, ale na hezkou záložku ke knize není pozdě nikdy. A protože ten kdo hodně čte bývá moudrým a od pradávných dob je symbolem moudrosti sova, je to záložka se sovičkou.





Potřebujeme:

• karton na šablonu
• zbytky barevných papírů
• lepidlo
• stužku
• tužku
• nůžky

Nejprve si na karton nakreslíme jednoduché šablony na tělo, křídlo, zobák a oči. Vnitřky očí a pařáty doporučuji dělat přímo na papír bez šablony. Šablony vystříháme a začne ta zábavnější část, vybírání barevných papírů a jejich kombinace. Sovičky můžou být barevné jakkoliv, fantazii se meze nekladou. A obzvlášť pěkně vypadají, když na přední část těla použijeme scrapbookovou čtvrtku. Protože tyhle speciální papíry jsou  o něco dražší, na zadní stranu použijeme obyčejný papír, v našem případě hnědý.
Na přední stranu tělíčka nalepíme zobák, oči i s čočkami a na každou stranu po jednom křídle.
Z rubové strany přilepíme pařátky a konec stužky. Přelepíme druhou půlkou těla(hnědou) a dolepíme pár křídel i ze zadu.
Druhý konec stužky ozdobíme malým srdíčkem nebo lístkem, opět nalepeným z obou stran.

A teď už stačí si jen v knihovně vybrat tu správnou knihu, pohodlně se usadit a začíst se. A když vás někdo vyruší, sovička napoví, kde máte ve čteni pokračovat.

Karamelové mlsání

Následující recept se může zdát poněkud zbytečným. Salko a to i karamelové si můžeme kdykoliv koupit, cenová úspora není až tak významná, suroviny jsou také stejné jako ty v koupené plechovce...ale přece. Není nad to, si věci udělat sám. Být u toho, když vnikají, když se pomalu mění konzistence a vůně prostoupí místností a nakonec cesta ke sporáku je kratší než do obchodu:-).
Na cca 150 g salka, tedy hustého slazeného mléka potřebujeme 300 ml mléka, 150 g cukru a kousek másla, ne větší než 20 g. Dále si nachystáme vařečku a velký kastról. Čím větší bude jeho obvod, tím dřív bude hotovo.
Pro karamelové mléko rozpusťte v hrnci máslo a nasypte cukr. Nechte cukr rozpustit na krásný karamel, ale pozor, ať se nezačne připalovat. Přilijte mléko, ohřívejte na nejvyšší stupeň a uveďte do varu. Za občasného promíchání nechte probublávat, dokud  se přebytečná tekutina dostatečně neodpaří a mléko nezhoustne. Dlouho se bude zdát, že se nic neděje, ale nezoufejte a vydržte. Většinou je do půl hodiny hotovo a pak už jen stačí přelít hmotu do sklenice, nebo mističky, nechat vychladnout a použít k dalšímu zpracování, nebo třeba jen k mlsání.

Klasické salko vytvoříme stejně, jen cukr rozpouštíme až v mléce, tudíž se nevytvoří karamel.

Tekuté fialky

Z dvaceti plných láhví sirupů a džusů zbyly ve spíži poslední tři. A protože se příroda hezky probouzí, je čas začít s  přípravou nových zásob.  Na zahradě nám rozkvetla spousta fialek. Nostalgicky jsem si vzpomněla na náš první rok zde, kdy jsem si naivně chtěla udělat fialkový záhon. Po celé zahradě jsem vykopla asi z 15 fialek a zasadila na jednom místě. Samozřejmě, že dnes fialky rostou všude jinde, jen ne na tom plánovaném záhonku.
Považuji za důležité se s květy podělit se včelkami, proto jsem jim dala náskok, ať si sesbírají, co jim chutná. Na květy jsem si šla až v pozdním odpoledni, kdy už kolem bzučel jen poslední čmelda. Ačkoliv  se z fialky dají sbírat celé rostliny, pro sirup potřebujeme jen samotné květy. Než jsem nasbírala cca 3/4 litru květů, doma mi zatím vychladl litr převařené vody. Lehce oprané květy jsem nasypala do sklenice a přelila onou vodou. Zavřela a nechala do druhého dne louhovat.
Pro dceru bylo docela zklamání, když fialové květy ztratily ve vodě jsou barvu a voda se obarvila do zelena. Po 24 hodinách jsem výluh přecedila přes plátýnko a květy řádně vymačkala. Přidala jsem necelé kilo a půl cukru a dala vařit na plotýnku. Po rozpuštění cukru nastává pravý čas pro alchymii.
Potřebujeme šťávu z citronu nebo kyselinu citronovou. A pokud to nechceme s barvou přepísknout, tak ještě skleničku. Do skleničky dejte trochu sirupu a několik kapek citronové šťávy. Zamíchejte, zelená barva se pomalu mění z fialkové po růžovou. Když dáte kyselého moc, bude barva docela jedovatě růžová, ale klidně si to vyzkoušejte.

Pak to celé vlijte zpět do hrnce ke zbytku sirupu, kde se barva rozředí. Postup opakujte, dokud nejste s výslednou barvou spokojeni. Sirup nechte přejít varem a pak už jen naplňte do čistých, vyvařených láhví a zadělejte.

Můj výsledný sirup chutná i voní po fialkách hodně výrazně, možná by stačila i menší dávka květů. Ale rozhodně dělejte sirup s dětma, pokud vám nepomohou sbírat, tak alespoň přeměna barvy je bude hodně bavit.

Čarování s korálky: Něžné sněženky

První poslové jara nám už sice odkvetli, ale máme jeden způsob, jak si krásu sněženek uchovat celoročně. Stačí nám k tomu  tenký drátek (0,3 mm), bílé a zelené korálky(drobný rokail), zelenou bavlnku a odhodlání.
Technika je velice jednoduchá, podle nákresu provlékáme oba konce drátků řadami korálků, vlastně vzniká takový žebřík.
Na jednu sněženku potřebuje udělat tři vnější a tři vnitřní okvětní plátky.


Na vnější plátky potřebujeme drátek dlouhý cca půl metru, postupně navlékáme korálky v pořadí 2, 3, 5, 7, 3x8, 7, 5, 3 a 2.

Vnitřní květ je o něco menší, proto nám bude stačit ustřihnout drátek cca 35 cm.

Pod květem vyrůstá každé sněžence malý lístek. Použijeme na něho 30 cm drátku a zelené korálky.



Hlavní list vyrůstá hned u země z cibulky.  Postupujeme u něho stejně jako u listu malého, jen postupně rozšíříme na 5 korálků a celková délka listu bude kolem deseti centimetrů.

Při kompletaci sněženky si nejprve spojíme vnitřní a vnější okvětní lístky, vložíme do sebe a protáhneme zelenou bavlnku. Na jeden volný drátek navlékneme několik zelených korálků a těsně pod květem jím třikrát obtočíme stonek. Dále budeme pokračovat v omotávání už jen zelenou bavlnkou, asi dva centimetry pod květem nezapomeneme přidat malý lístek a úplně na konci přidáme list velký.

Výhodou korálkových sněženek je především to, že je můžeme mít doma, aniž by nám hrozila pokuta za trhání těch pravých.

Rozkvetlé tulipány

Letošní zima byla poněkud podivná, a tak  přesto, že dle kalendáře stále neskončila, počasí hlásí jaro. A tomu se přizpůsobuje i naše nálada tvořit.  Než budou na zahrádkách kvést ty skutečné tulipány, si musíme ještě několik týdnů počkat, ale do vázy můžeme  vytvořit i kytku z papíru.

 Potřebujeme: barevné papíry v barvách květin (žluté, červené, růžové, fialové, oranžové a zelené)
špejle
zelená akrylová barva
nůžky
lepidlo
štětec
tužka
a předloha

Nejprve si špejle natřeme akrylovou barvou, ať stačí stonky zaschnout.
Podle šablony obkreslíme květy. Na jeden tulipán potřebujeme čtyři okvětní plátky a jeden zelený list.  Vše vystřihneme a okvětní plátky přeložíme na polovinu.
Slepíme k sobě vždy dvě půlky plátků. Do středu vlepíme nabarvenou špejli a přilepíme druhou polovinu květu.
Teď už jen stačí ke špejli přelepit dolní okraj listu a  tulipány naaranžovat.

Šablona květu zde

Rainbow after rain

Do soutěže s koralky.cz  o "nejbarevnější šperk" jsem se o víkendu pustila do tohoto náramku. Technika herringbone je poměrně jednoduchá a i v základu s ní jde dělat efektní šperky.

Protože ráno dělá den

A já budu doufat, že nebudu hnána před soud, za vypůjčeni si těchto slov z reklamy. Pravdou ovšem je, že pokud ráno nezačne příjemně, málokdy to zbytek dne dožene. A přestože má být snídaně nejdůležitějším jídlem dne, často ji zanedbáváme. Aspoň tedy o víkendu je dostatek času na klidnou snídani beze spěchu.
Nutellu či jiné lískooříškové krémy kupuji velice zřídka, většinou tak 2x do roka a to pak samozřejmě ani u nás dlouho nevydrží. V rámci experimentování, co se dá vyrobit doma jsem se pustila do vlastní pochoutky. Nemaje lískových oříšků, vnikl

Mandlovo-kakaový krém

Asi dvě hrsti mandlí jsem co nejjemněji rozmixovala, přidala lžíci moučkového cukru, špetku soli, dvě lžíce kakaa a  tři lžíce rozpuštěného kokosového oleje. Mandle budou pravděpodobně obsahovat méně tuku než lískové oříšky, směs byla sypká. Pro spojení  jsem přidala tři lžíce domácího salka a stále mixovala. Chuť byla dobrá, ale konzistence stále příliš hustá, rozhodně by pomazánka nešla na pečivo lehce mazat. Nakonec jsem se tedy rozhodla přidat několik lžic převařené vody. Ano, tím sice zkrátím dobu trvanlivosti, ale je stejně směšné si myslet, že pomazánka přežila víc než jen pár dní, proto mě to netrápí.

Doma vyrobená"nutela" bude poněkud hrubší, než ta kupovaná, na druhou stranu cítíte chuť všech surovin a přesně víte, z čeho se vlastně skládá.

Čarování s korálky: Ketlovací očko

V dnešní korálkové školičce si řekneme o tom, jak na ketlování. Volně řečeno by se ketlování dalo popsat jako spojování komponentů do řetízku a je to takový mezistupeň mezi bižuterií korálkovou a drátovanou.

Zatímco k navlékání korálků není potřeba žádného cviku, ke ketlování už je trocha tréninku zapotřebí. Základem všeho je ketlovací očko. Udělat ho pokaždé stejné, pěkně kulaté a souměrné vyžaduje několik hodin praxe.

Vezměte si do ruky ketlovací jehlu a prohlédněte si, jak vypadá její očko na jednom konci. Stejně vypadající očko i na druhé straně - to je náš cíl. Způsoby dosáhnutí jsou dva:

Na úhledné očko potřebujeme mít konec ketlovacího drátku v rozmezí 8mm až 1cm. Do kulatých ketlovacích kleští chytneme konec drátu a otočíme. Drát se vytvaruje podle čelisti kleští a vznikne nám očko. Takovémuto očku ještě chybí trochu k dokonalosti. Vložíme kleště opět do očka a očko lehce vyhneme na opačnou stranu, než jsme původně otáčeli očko. Tímto jsme očko srovnali na střed a je hotovo.

Druhý způsob je opačný. Plochými kleštěmi ohneme drátek za korálkem (nebo 1 cm od kraje drátku v případě, že děláme děláme všechna očka vlastní) do pravého úhlu. Nyní si vezmeme kulaté kleště, opět chytneme drát na jeho konci a stočíme do očka. Takto udělané očko je už hotové a pěkně vystředěné.

Zimní postavičky z květináčů

Sněhu je  tuto zimu stále nějak nedostatek a tak to ani děti venku nebaví. Je potřeba je o to víc zabavit doma. Dekorace z květináčů jsou rychlé, pro děti zábavné a ještě zpříjemní atmosféru dětského pokoje nebo třeba předsíně. Starší děti zvládnou výrobu samy, mladším pomůžeme s lepením, aby se nepopálily.

Sněhulák

Potřebujeme:
květináč o průměru 9-10 cm
květináč o průměru 4 cm
květináč o průměru 2 cm
polystyrenovou kouli 8 cm
2 polystyrenové koule 3 cm
bílou, černou a červenou akrylovou barvu
kousek plsti
tavnou pistoli
Největší květináč natřeme bílou barvou, menší černou a nejmenší červenou. Na bílý květináč nalepíme velkou kouli, na vrcholek přilepíme černý květináček ? místo hrnce, ze předu koule přilepíme červený květináček na místo mrkve. Po stranách bílého květináče přilepíme malé kouličky jako ruky. Černou barvou domalujeme detaily obličeje a knoflíky. Ustřihneme proužek plsti asi 2 cm široký, po krajích nastříháme třásně a sněhulákovi přilepíme šálu kolem krku.

Andílek

Potřebujeme:
květináč o průměru 9 ? 10 cm
2 květináčky o průměru 3 cm
4 květináčky o průměru 2 cm
polystyrenovou kouli 8 cm
akrylové barvy růžovou, hnědou a černou
kroucenou šňůru
drát 0,8 mm a 0,3 mm
bílé a růžové korálky
vlnu, kokosové vlákno nebo lýko na vlásky
kousek alobalu
tavná pistolka

Nejprve si natřeme květináčky, 4 nejmenší a největší růžovou barvou, 2 třícentimetrové barvou hnědou. Doporučuji pro dobré krytí natřít alespoň dvakrát. Než nám zaschne barva, z tvrdšího drátu si vytvarujeme jednoduchá křídla, která omotáme tenším drátkem s korálky.

Připravíme si ruky a nohy andílka. Na jeden konec kroucené šňůry uděláme uzlík a navlečeme dva nejmenší květináčky vložené do sebe tak, aby byl uzlík schovaný ve vnitř květináčku. To samé, jen opačně( nejprve navlečeme, potom děláme uzlík) uděláme i na druhém konci provázku. Hnědé květináčky navlečeme každý na samostatnou šňůru a opět zauzlíkujeme.

Nahřejeme tavnou pistolku. Květináč otočíme dnem vzhůru a přilepíme středem šňůrku s ručkami, a polystyrenovou kouli. Zespodu květináčku přilepíme šňůrky od noh. Andílkovi domalujeme oči, pusu, nos, přilepíme vlásky, do středu čela přilepíme hvězdičku z alobalu, stejně tak hvězdičky přilepíme na šatičky. Na závěr přilepíme zezadu křídla.