Tekuté fialky

Z dvaceti plných láhví sirupů a džusů zbyly ve spíži poslední tři. A protože se příroda hezky probouzí, je čas začít s  přípravou nových zásob.  Na zahradě nám rozkvetla spousta fialek. Nostalgicky jsem si vzpomněla na náš první rok zde, kdy jsem si naivně chtěla udělat fialkový záhon. Po celé zahradě jsem vykopla asi z 15 fialek a zasadila na jednom místě. Samozřejmě, že dnes fialky rostou všude jinde, jen ne na tom plánovaném záhonku.
Považuji za důležité se s květy podělit se včelkami, proto jsem jim dala náskok, ať si sesbírají, co jim chutná. Na květy jsem si šla až v pozdním odpoledni, kdy už kolem bzučel jen poslední čmelda. Ačkoliv  se z fialky dají sbírat celé rostliny, pro sirup potřebujeme jen samotné květy. Než jsem nasbírala cca 3/4 litru květů, doma mi zatím vychladl litr převařené vody. Lehce oprané květy jsem nasypala do sklenice a přelila onou vodou. Zavřela a nechala do druhého dne louhovat.
Pro dceru bylo docela zklamání, když fialové květy ztratily ve vodě jsou barvu a voda se obarvila do zelena. Po 24 hodinách jsem výluh přecedila přes plátýnko a květy řádně vymačkala. Přidala jsem necelé kilo a půl cukru a dala vařit na plotýnku. Po rozpuštění cukru nastává pravý čas pro alchymii.
Potřebujeme šťávu z citronu nebo kyselinu citronovou. A pokud to nechceme s barvou přepísknout, tak ještě skleničku. Do skleničky dejte trochu sirupu a několik kapek citronové šťávy. Zamíchejte, zelená barva se pomalu mění z fialkové po růžovou. Když dáte kyselého moc, bude barva docela jedovatě růžová, ale klidně si to vyzkoušejte.

Pak to celé vlijte zpět do hrnce ke zbytku sirupu, kde se barva rozředí. Postup opakujte, dokud nejste s výslednou barvou spokojeni. Sirup nechte přejít varem a pak už jen naplňte do čistých, vyvařených láhví a zadělejte.

Můj výsledný sirup chutná i voní po fialkách hodně výrazně, možná by stačila i menší dávka květů. Ale rozhodně dělejte sirup s dětma, pokud vám nepomohou sbírat, tak alespoň přeměna barvy je bude hodně bavit.

Čarování s korálky: Něžné sněženky

První poslové jara nám už sice odkvetli, ale máme jeden způsob, jak si krásu sněženek uchovat celoročně. Stačí nám k tomu  tenký drátek (0,3 mm), bílé a zelené korálky(drobný rokail), zelenou bavlnku a odhodlání.
Technika je velice jednoduchá, podle nákresu provlékáme oba konce drátků řadami korálků, vlastně vzniká takový žebřík.
Na jednu sněženku potřebuje udělat tři vnější a tři vnitřní okvětní plátky.


Na vnější plátky potřebujeme drátek dlouhý cca půl metru, postupně navlékáme korálky v pořadí 2, 3, 5, 7, 3x8, 7, 5, 3 a 2.

Vnitřní květ je o něco menší, proto nám bude stačit ustřihnout drátek cca 35 cm.

Pod květem vyrůstá každé sněžence malý lístek. Použijeme na něho 30 cm drátku a zelené korálky.



Hlavní list vyrůstá hned u země z cibulky.  Postupujeme u něho stejně jako u listu malého, jen postupně rozšíříme na 5 korálků a celková délka listu bude kolem deseti centimetrů.

Při kompletaci sněženky si nejprve spojíme vnitřní a vnější okvětní lístky, vložíme do sebe a protáhneme zelenou bavlnku. Na jeden volný drátek navlékneme několik zelených korálků a těsně pod květem jím třikrát obtočíme stonek. Dále budeme pokračovat v omotávání už jen zelenou bavlnkou, asi dva centimetry pod květem nezapomeneme přidat malý lístek a úplně na konci přidáme list velký.

Výhodou korálkových sněženek je především to, že je můžeme mít doma, aniž by nám hrozila pokuta za trhání těch pravých.