Čarování s korálky: Jednoduchá kytička

K darování květin je během roku nespočet příležitostí, ale největší nápor na květinářství je bezesporu na konci června, kdy se školní dítka loučí se svými učiteli. Jednou z alternativ, jak si ušetřit frontu a zklamání z poslední "unavené" kytky, která v květinářství zůstala, je si udělat kytky vlastní. A to i bez zahrádky, nebo skákání přes plot k sousedům. I tady máme na výběr z mnoha technik, ale podle názvu rubriky to budou dnes kytky korálkové. Výhodou je, že tyhle kytky nepotřebují vodu a vydrží několik let, a rozhodně je do školy nedonese každý druhý.

Potřeby a pomůcky:

• barevný rokail - na květ podle vlastního uvážení, na pestíky žlutý nebo oranžový, zelený na kalich a případně listy
• tenký drátek, nejlépe o průměru 0,3
• silný drát na stonek
• květinová páska
• kleště a nůžky

Uštípneme si drátek asi 80 cm dlouhý a začneme navlékat korálky na květ. Prvních deset korálků stočíme do kroužku, drát překřížíme a uděláme 3 otočky. Navlečeme korálky a obtočíme kolem první řady, opět stočíme drátky a stejně uděláme i řadu třetí. 

Máme první okvětní lístek. Opět navlékneme deset korálků a stočíme  asi 1 cm od předešlého lístku. Pokračuje stejným způsobem, až budeme mít pět okvětních lístků. 

Aby byl květ bohatší, uděláme druhé patro. Postup je naprosto stejný, jen lístky budou větší, začneme je na 15 korálků. Z toho důvodu si ustřihněte i delší drát.

Lístky kalichu už budou naprostou hračkou, stejný způsob, zelený rokail a základ na deset korálků a jen dvě řady. Na pestíky stočíme 3 x 3 žlutý rokail. 

Nyní už je skoro hotovo, jen složíme květ : pestíky, menší květ, větší květ, přidáme silnější drát na stonek, přichytíme ho drátkem od kalichu a celý stonek omotáme květinovou páskou. 

První kvítek máme hotový. Můžeme se vrhnout na další. Pokud se vám nechce dělat květů mnoho, stačí tři a doplnit je listy udělanými stejnou technikou. Pokud budete dělat velkou kytici, jsou už listy zbytečné. 

Čajový domek

 Přiznávám se bez mučení, domeček na porcovaný čaj se může leckomu zdát kýčovitým a určitě se nebude hodit každému, ale kdo chce, může si pohrát. Domky se prodávají i dřevěné vhodné pro techniku decoupage, ale je snadné si je vyrobit z kartonu, zrecyklovat tak nepotřebné krabice nebo tvrdší listy z kalendářů. I možnosti dekorace jsou pak větší.




Potřebujeme:
karton nejlépe z pevných krabic
tvrdý papír, který půjde dobře ohýbat( víko od bonboniéry)
lepidlo, oboustranná lepící páska
pravítko, tužka, nůžky
vzorovaný papír, látka


Výroba domečku je velice jednoduchá, určitě jde do ní zapojit i školní děti, které si tak můžou procvičit rýsování a měření. Domeček postavíme z tvrdého kartonu. Narýsujeme si 4 shodné obdélníky, dva doplníme štítem, tedy rovnoramenným trojúhelníkem. Vhodná šířka je 9 cm, délka, nebo-li výška domečku je na našem uvážení. Do jednoho štítového dílu uděláme na jeho spodní straně otvor, kterým pak budeme čaje vytahovat.
Všechny 4 díly potáhneme vzorovaným papírem nebo látkou. K lepení je ideální obyčejné tyčinkové lepidlo.

Z o něco měkčího papíru si vyrobíme lišty na spojení jednotlivých hran. Jsou to pásky široké 2 cm, a přeložené. Na slepení je dobré použít oboustrannou lepící pásku, ale pokud ji nemáme, použijeme herkules. Jen budeme muset čekat déle na zaschnutí. Stejně přilepíme domeček k základně. Tu tvoří bílý čtverec o stranách 10 cm.
Velikost střechy záleží na délce ramen štítového trojúhelníku, navíc vypadá dobře, když přidáme i malý přesah. Střechu spojíme stejně jako předešlé díly a na domeček už jen posadíme.

Nakonec zbývá krabičku dozdobit podle vlastního vkusu. Záleží jen  na nás, jestli použijeme malý motiv z ubrousků, nebo nalepíme nějakou hotovou 3D dekoraci.

Nyní už stačí jen zabydlet čajovými pytlíky.

Pětiminutová dárková krabička

Konec školního roku se blíží, drobné dárky pro vyučující jsou hotové, ale zbývá je zabalit. Balení bývá často velký problém. Když se vydáte do papírnictví obhlédnout možné varianty komerčního balení, mnohdy zjistíte, že cena obalu je vyšší, než samotného dárku. Nezbývá, než se poohlédnout po domácích zdrojích.
Na opravdu malý dárek nám postačí krabička z ruličky od toaletního papíru. Nejen pro tento případ doporučuji prázdné roličky skladovat. Ve škole si taky každou chvíli vzpomenou, že je potřeba donést do pracovních činností nebo výtvarky a i pro zabavení na doma je to nejlevnější materiál. Zrovna tak skladování balícího papíru, a to i použitého( pokud není vyloženě zmačkaný)  se vyplatí. Mnohdy stačí opravdu kousek a skrz 10 cm není potřeba kupovat celou novou roli.
Ale zpět ke krabičce.
Potřebujeme:

• roličku od toaletního papíru
• kousek balícího papíru
• nůžky
• lepidlo
• tužku
• pravítko
• kousek stužky

Ruličku jednoduše splácneme  na obdélník.

Po jeho kratších stranách, tedy tam, kde se  otvírá, namalujeme a následně nůžkami vyryjeme oblouček. Ideálně by všechny 4 měly být stejné, na pomoc je možné si vzít i skleničku, talířek...

Obloučky složíme dovnitř a vidíme, že krabička už má svůj tvar.

Ruličku opět narovnáme a obalíme ji do balícího papíru. Vystřihneme si z papíru obdélník, kdy výška bude odpovídat výšce roličky a  šířka bude obvod roličky + 1 cm.

Z rubové strany papír potřeme lepidlem a pečlivě přilepíme na papírovou ruličku.

Na jedné straně složíme dno a můžeme ho také slepit. Druhou stranou vložíme dárek a konce jen přeložíme. Na závěr krabičku převážeme barevnou stužkou..

Soví záložka

Březen jako měsíc čtenářů je sice už za námi, ale na hezkou záložku ke knize není pozdě nikdy. A protože ten kdo hodně čte bývá moudrým a od pradávných dob je symbolem moudrosti sova, je to záložka se sovičkou.





Potřebujeme:

• karton na šablonu
• zbytky barevných papírů
• lepidlo
• stužku
• tužku
• nůžky

Nejprve si na karton nakreslíme jednoduché šablony na tělo, křídlo, zobák a oči. Vnitřky očí a pařáty doporučuji dělat přímo na papír bez šablony. Šablony vystříháme a začne ta zábavnější část, vybírání barevných papírů a jejich kombinace. Sovičky můžou být barevné jakkoliv, fantazii se meze nekladou. A obzvlášť pěkně vypadají, když na přední část těla použijeme scrapbookovou čtvrtku. Protože tyhle speciální papíry jsou  o něco dražší, na zadní stranu použijeme obyčejný papír, v našem případě hnědý.
Na přední stranu tělíčka nalepíme zobák, oči i s čočkami a na každou stranu po jednom křídle.
Z rubové strany přilepíme pařátky a konec stužky. Přelepíme druhou půlkou těla(hnědou) a dolepíme pár křídel i ze zadu.
Druhý konec stužky ozdobíme malým srdíčkem nebo lístkem, opět nalepeným z obou stran.

A teď už stačí si jen v knihovně vybrat tu správnou knihu, pohodlně se usadit a začíst se. A když vás někdo vyruší, sovička napoví, kde máte ve čteni pokračovat.

Tekuté fialky

Z dvaceti plných láhví sirupů a džusů zbyly ve spíži poslední tři. A protože se příroda hezky probouzí, je čas začít s  přípravou nových zásob.  Na zahradě nám rozkvetla spousta fialek. Nostalgicky jsem si vzpomněla na náš první rok zde, kdy jsem si naivně chtěla udělat fialkový záhon. Po celé zahradě jsem vykopla asi z 15 fialek a zasadila na jednom místě. Samozřejmě, že dnes fialky rostou všude jinde, jen ne na tom plánovaném záhonku.
Považuji za důležité se s květy podělit se včelkami, proto jsem jim dala náskok, ať si sesbírají, co jim chutná. Na květy jsem si šla až v pozdním odpoledni, kdy už kolem bzučel jen poslední čmelda. Ačkoliv  se z fialky dají sbírat celé rostliny, pro sirup potřebujeme jen samotné květy. Než jsem nasbírala cca 3/4 litru květů, doma mi zatím vychladl litr převařené vody. Lehce oprané květy jsem nasypala do sklenice a přelila onou vodou. Zavřela a nechala do druhého dne louhovat.
Pro dceru bylo docela zklamání, když fialové květy ztratily ve vodě jsou barvu a voda se obarvila do zelena. Po 24 hodinách jsem výluh přecedila přes plátýnko a květy řádně vymačkala. Přidala jsem necelé kilo a půl cukru a dala vařit na plotýnku. Po rozpuštění cukru nastává pravý čas pro alchymii.
Potřebujeme šťávu z citronu nebo kyselinu citronovou. A pokud to nechceme s barvou přepísknout, tak ještě skleničku. Do skleničky dejte trochu sirupu a několik kapek citronové šťávy. Zamíchejte, zelená barva se pomalu mění z fialkové po růžovou. Když dáte kyselého moc, bude barva docela jedovatě růžová, ale klidně si to vyzkoušejte.

Pak to celé vlijte zpět do hrnce ke zbytku sirupu, kde se barva rozředí. Postup opakujte, dokud nejste s výslednou barvou spokojeni. Sirup nechte přejít varem a pak už jen naplňte do čistých, vyvařených láhví a zadělejte.

Můj výsledný sirup chutná i voní po fialkách hodně výrazně, možná by stačila i menší dávka květů. Ale rozhodně dělejte sirup s dětma, pokud vám nepomohou sbírat, tak alespoň přeměna barvy je bude hodně bavit.

Rozkvetlé tulipány

Letošní zima byla poněkud podivná, a tak  přesto, že dle kalendáře stále neskončila, počasí hlásí jaro. A tomu se přizpůsobuje i naše nálada tvořit.  Než budou na zahrádkách kvést ty skutečné tulipány, si musíme ještě několik týdnů počkat, ale do vázy můžeme  vytvořit i kytku z papíru.

 Potřebujeme: barevné papíry v barvách květin (žluté, červené, růžové, fialové, oranžové a zelené)
špejle
zelená akrylová barva
nůžky
lepidlo
štětec
tužka
a předloha

Nejprve si špejle natřeme akrylovou barvou, ať stačí stonky zaschnout.
Podle šablony obkreslíme květy. Na jeden tulipán potřebujeme čtyři okvětní plátky a jeden zelený list.  Vše vystřihneme a okvětní plátky přeložíme na polovinu.
Slepíme k sobě vždy dvě půlky plátků. Do středu vlepíme nabarvenou špejli a přilepíme druhou polovinu květu.
Teď už jen stačí ke špejli přelepit dolní okraj listu a  tulipány naaranžovat.

Šablona květu zde

Zimní postavičky z květináčů

Sněhu je  tuto zimu stále nějak nedostatek a tak to ani děti venku nebaví. Je potřeba je o to víc zabavit doma. Dekorace z květináčů jsou rychlé, pro děti zábavné a ještě zpříjemní atmosféru dětského pokoje nebo třeba předsíně. Starší děti zvládnou výrobu samy, mladším pomůžeme s lepením, aby se nepopálily.

Sněhulák

Potřebujeme:
květináč o průměru 9-10 cm
květináč o průměru 4 cm
květináč o průměru 2 cm
polystyrenovou kouli 8 cm
2 polystyrenové koule 3 cm
bílou, černou a červenou akrylovou barvu
kousek plsti
tavnou pistoli
Největší květináč natřeme bílou barvou, menší černou a nejmenší červenou. Na bílý květináč nalepíme velkou kouli, na vrcholek přilepíme černý květináček ? místo hrnce, ze předu koule přilepíme červený květináček na místo mrkve. Po stranách bílého květináče přilepíme malé kouličky jako ruky. Černou barvou domalujeme detaily obličeje a knoflíky. Ustřihneme proužek plsti asi 2 cm široký, po krajích nastříháme třásně a sněhulákovi přilepíme šálu kolem krku.

Andílek

Potřebujeme:
květináč o průměru 9 ? 10 cm
2 květináčky o průměru 3 cm
4 květináčky o průměru 2 cm
polystyrenovou kouli 8 cm
akrylové barvy růžovou, hnědou a černou
kroucenou šňůru
drát 0,8 mm a 0,3 mm
bílé a růžové korálky
vlnu, kokosové vlákno nebo lýko na vlásky
kousek alobalu
tavná pistolka

Nejprve si natřeme květináčky, 4 nejmenší a největší růžovou barvou, 2 třícentimetrové barvou hnědou. Doporučuji pro dobré krytí natřít alespoň dvakrát. Než nám zaschne barva, z tvrdšího drátu si vytvarujeme jednoduchá křídla, která omotáme tenším drátkem s korálky.

Připravíme si ruky a nohy andílka. Na jeden konec kroucené šňůry uděláme uzlík a navlečeme dva nejmenší květináčky vložené do sebe tak, aby byl uzlík schovaný ve vnitř květináčku. To samé, jen opačně( nejprve navlečeme, potom děláme uzlík) uděláme i na druhém konci provázku. Hnědé květináčky navlečeme každý na samostatnou šňůru a opět zauzlíkujeme.

Nahřejeme tavnou pistolku. Květináč otočíme dnem vzhůru a přilepíme středem šňůrku s ručkami, a polystyrenovou kouli. Zespodu květináčku přilepíme šňůrky od noh. Andílkovi domalujeme oči, pusu, nos, přilepíme vlásky, do středu čela přilepíme hvězdičku z alobalu, stejně tak hvězdičky přilepíme na šatičky. Na závěr přilepíme zezadu křídla.

Čarování s korálky: Vločka

Máme tu advent, všichni počítáme dny do Vánoc. Děti nadšením, že přijde Ježíšek, my maminky spíš počítáme dny, za které musíme ještě stihnout plno práce, aby ten Ježíšek vůbec přišel. Pojďme se na chvíli v tom předvánočním shonu zastavit a udělat si jednoduchou korálkovou vločku - a samozřejmě děti zvládající jemnou motoriku nám mohou směle pomáhat... Tedy, spíše my trošičku pomůžeme dětem.


Potřebujeme:

korkový špunt
4 nýtky dlouhé cca 5 cm (to jsou ty, co vypadají jako hřebíček)
4 nýtky kratší – nebo použijete dlouhé a zbytek zaštípnete
korálky - efektní jsou voskové perle, broušené průhledné korálky a taky různé kovové korálky či ozdobné kaplíky
barvu na natření korku – k Vánocům bych doporučila nějakou třpytivou, obsahující glitříky
tenkou jehlici nebo šídlo na tvorbu dírek
případně vteřinové lepidlo


Z korkové zátky nařežeme kolečka silná cca 1 – 1,5 cm. Na podložce je pomalujeme barvou a necháme zaschnout. Mezitím si na nýty navlečeme korálky. Pořadí korálků by se mělo na stejných délkách nýtů opakovat, ale dětem se ve tvořivosti bránit nemusí. Jen si na každém nýtku necháme cca 0,5 cm místa pro zasunutí do korku.





Teď vezmeme do ruky zaschlý korek, jehlicí nebo šídlem do něj uděláme dírky a zasuneme nýty s korálky. Nejprve ty dlouhé - snažíme se, aby byly do kříže - a mezi ně potom přidáme ty kratší. A tím je vlastně hotovo.



Pokud máte strach, že vám nýty vypadají, můžete dírky v korku zakápnout vteřinovým lepidlem. Použijete-li místo jednoho dlouhého nýtku stejně dlouhou jehlu (s očkem), rovnou si chytře zajistíte poutko na zavěšení.

Falešné perníčky

Nastalo nám dlouhé období, kdy se brzy stmívá a tak se děti více drží doma. A doma je nutné  je zabavit. Jinak zlobí,  jsou otravné a stejně tak nic neuděláte. Jednou z možností je pustit se do zdobení perníčků. A je už jedno, jestli jen tak, nebo je použijete jako ozdobu na stromek. Výhodou dnešního receptu je, že nepotřebujete troubu ani vajíčko.


Co potřebujete je zbytek korku, respektive korkové desky cca 2 mm silné. Ať už je to zbytek z podlahy, nebo nepotřebné prostírání. Dále vykrajovátka na cukroví, ale klidně i ty, co mají děti u plastelíny. Další nezbytnosti jsou okenní barvy a kontury, tzv. slupovačky. Dál už stačí jen nůžky, nějaká ta pastelka nebo fixa a kousek stužky.

Na rubovou stranu korku obkreslíme tvar zvoleného vykrajovátka a ostrými nůžkami vystřihneme. Musíme počítat s tím, že se korek může drobit, proto vybíráme tvary spíše  jednodušší.

A nyní stačí vzít do ruky konturu a začít korek zdobit. Výhodou je, že kontura je skutečně hustá a neroztéká se, nemusíme 3 krát zahušťovat polevu, než je to to správné ořechové.

Chceme-li mít perníčky vybarvené, použijeme barvy, které se zase hezky roztečou po ploše korku. Naše perníčky necháme pár hodin zaschnout a přiděláme jim kousek stužky na pověšení.

Jedinou nevýhodou je, že jíst se opravdu nedají.

Mýdlománie

Asi každá tvořivá duše dříve či později narazí na výrobu mýdel. Jsou dva hlavní směry, kterými se dát. Prvním z nich je tzv. "melt & pour", druhý je za pomocí chemických procesů. Kdo to myslí s domácí výrobou mýdel vážně, dospěje k metodě druhé, ale pro první vyzkoušení je příliš zdlouhavá a nehodí se pro děti.
Metoda "melt & pour", tedy roztát a nalít, je pravým opakem. Výroba je rychlá, jednoduchá a poměrně bezpečná, takže přivolejte děti. Nakonec vánoce jsou za dveřmi a určitě mají spoustu kamarádů, které budou chtít obdarovat.

Na výrobu "M&P" mýdel si budeme muset zakoupit:

• mýdlovou glycerinovou hmotu - bílou nebo průhlednou
• barvy do mýdel
• aroma do mýdel(ale lze použít i esenciální oleje)
• případně formu

Doma k tomu přidáme:

• misku, zavařovací sklenici nebo jinou vhodnou nádobu
• hrnec  s vodou
• lžíci
• nůž

Do misky odkrojte kus mýdlové hmoty  a dejte rozpouštět do vodní lázně. Hmotu můžete nechat rozpustit i v mikrovlnce, pak je potřeba snížit výkon mikrovlnky a pečlivě hlídat, kdy se začne hmota rozpouštět. 

Do rozpuštěné hmoty přidejte barvivo. Dávkujte po malých kouskách, dokud nejste spokojeni s výsledným odstínem. Stačí tři základní barvy - červená, modrá, žlutá - a jejich  kombinací dosáhnete jakékoliv barvy. Tahle barevná kouzla milují děti, navíc je hravou formou i učí, jak se barvy skládají. Přidejte pár kapek vůně a zamíchejte. Teď už jen stačí barevnou hmotu nalít do forem a čekat na ztuhnutí. Jako formy můžete použít silikonové formy na nejrůznější odlitky, originální formy na mýdla, nebo klidně i plato od čokoládové bonboniéry. Délka tuhnutí mýdel závisí od velikosti formy. Pohybuje se od 30 minut po 5 hodin. V okamžiku, kdy mýdlo už téměř vychladlo můžeme proces urychlit v lednici, lépe se pak i vyklápí. 

Hotové mýdlo můžete hned použít nebo zabalit do celofánu a někomu darovat. Nemělo by delší dobu ležet "jen tak", začne do sebe natahovat vzdušnou vlhkost a vytvoří se na něm malé kapičky.

Mít koule

Dnešní svět už je takový. Bez koulí to prostě nejde! Pokud je nemáte, jste bohužel jasným autsidrem. A to i v případě, že jste ženského pohlaví a tudíž je  anatomicky nemožné je mít. Naštěstí se blíží vánoční čas a tak tento malý nedostatek jde nahradit.












Na papírové koule potřebujeme:

•  papír(to asi není žádné překvapení), nejlépe s potiskem (papír na scrapbook), metalické...
• nůžky
• drát o průměru 0.8 mm
• korálky
• pravítko
• tužku
• kulaté kleště

Postup:

 Z barevného papíru  nastříháme 4 proužky široké 1 cm, z metalické folie  2 proužky široké 1,5 cm. Každý proužek jsme opatříme 3 dírkami, na každém konci a v jeho středě.

 Na jednom konci drátku dlouhém cca 12 cm se kulatými kleštěmi udělá ketlovací očko a navlékne jeden korálek.

 Začneme na drát navlékat proužky. Nejprve tenší, ...

 ...potom širší.

 Navlékneme několik korálků. jejich množství ovlivní tvar koule.

 Začneme navlékat kraje proužků. Nejprve proužek, který jsme navlékali jako poslední. Postupujeme stejným způsobem až k poslednímu(tedy prvnímu) proužku.

 Zakončíme korálkem a ketlovacím očkem.