Tekuté fialky

Z dvaceti plných láhví sirupů a džusů zbyly ve spíži poslední tři. A protože se příroda hezky probouzí, je čas začít s  přípravou nových zásob.  Na zahradě nám rozkvetla spousta fialek. Nostalgicky jsem si vzpomněla na náš první rok zde, kdy jsem si naivně chtěla udělat fialkový záhon. Po celé zahradě jsem vykopla asi z 15 fialek a zasadila na jednom místě. Samozřejmě, že dnes fialky rostou všude jinde, jen ne na tom plánovaném záhonku.
Považuji za důležité se s květy podělit se včelkami, proto jsem jim dala náskok, ať si sesbírají, co jim chutná. Na květy jsem si šla až v pozdním odpoledni, kdy už kolem bzučel jen poslední čmelda. Ačkoliv  se z fialky dají sbírat celé rostliny, pro sirup potřebujeme jen samotné květy. Než jsem nasbírala cca 3/4 litru květů, doma mi zatím vychladl litr převařené vody. Lehce oprané květy jsem nasypala do sklenice a přelila onou vodou. Zavřela a nechala do druhého dne louhovat.
Pro dceru bylo docela zklamání, když fialové květy ztratily ve vodě jsou barvu a voda se obarvila do zelena. Po 24 hodinách jsem výluh přecedila přes plátýnko a květy řádně vymačkala. Přidala jsem necelé kilo a půl cukru a dala vařit na plotýnku. Po rozpuštění cukru nastává pravý čas pro alchymii.
Potřebujeme šťávu z citronu nebo kyselinu citronovou. A pokud to nechceme s barvou přepísknout, tak ještě skleničku. Do skleničky dejte trochu sirupu a několik kapek citronové šťávy. Zamíchejte, zelená barva se pomalu mění z fialkové po růžovou. Když dáte kyselého moc, bude barva docela jedovatě růžová, ale klidně si to vyzkoušejte.

Pak to celé vlijte zpět do hrnce ke zbytku sirupu, kde se barva rozředí. Postup opakujte, dokud nejste s výslednou barvou spokojeni. Sirup nechte přejít varem a pak už jen naplňte do čistých, vyvařených láhví a zadělejte.

Můj výsledný sirup chutná i voní po fialkách hodně výrazně, možná by stačila i menší dávka květů. Ale rozhodně dělejte sirup s dětma, pokud vám nepomohou sbírat, tak alespoň přeměna barvy je bude hodně bavit.

Čarování s korálky: Něžné sněženky

První poslové jara nám už sice odkvetli, ale máme jeden způsob, jak si krásu sněženek uchovat celoročně. Stačí nám k tomu  tenký drátek (0,3 mm), bílé a zelené korálky(drobný rokail), zelenou bavlnku a odhodlání.
Technika je velice jednoduchá, podle nákresu provlékáme oba konce drátků řadami korálků, vlastně vzniká takový žebřík.
Na jednu sněženku potřebuje udělat tři vnější a tři vnitřní okvětní plátky.


Na vnější plátky potřebujeme drátek dlouhý cca půl metru, postupně navlékáme korálky v pořadí 2, 3, 5, 7, 3x8, 7, 5, 3 a 2.

Vnitřní květ je o něco menší, proto nám bude stačit ustřihnout drátek cca 35 cm.

Pod květem vyrůstá každé sněžence malý lístek. Použijeme na něho 30 cm drátku a zelené korálky.



Hlavní list vyrůstá hned u země z cibulky.  Postupujeme u něho stejně jako u listu malého, jen postupně rozšíříme na 5 korálků a celková délka listu bude kolem deseti centimetrů.

Při kompletaci sněženky si nejprve spojíme vnitřní a vnější okvětní lístky, vložíme do sebe a protáhneme zelenou bavlnku. Na jeden volný drátek navlékneme několik zelených korálků a těsně pod květem jím třikrát obtočíme stonek. Dále budeme pokračovat v omotávání už jen zelenou bavlnkou, asi dva centimetry pod květem nezapomeneme přidat malý lístek a úplně na konci přidáme list velký.

Výhodou korálkových sněženek je především to, že je můžeme mít doma, aniž by nám hrozila pokuta za trhání těch pravých.

Rozkvetlé tulipány

Letošní zima byla poněkud podivná, a tak  přesto, že dle kalendáře stále neskončila, počasí hlásí jaro. A tomu se přizpůsobuje i naše nálada tvořit.  Než budou na zahrádkách kvést ty skutečné tulipány, si musíme ještě několik týdnů počkat, ale do vázy můžeme  vytvořit i kytku z papíru.

 Potřebujeme: barevné papíry v barvách květin (žluté, červené, růžové, fialové, oranžové a zelené)
špejle
zelená akrylová barva
nůžky
lepidlo
štětec
tužka
a předloha

Nejprve si špejle natřeme akrylovou barvou, ať stačí stonky zaschnout.
Podle šablony obkreslíme květy. Na jeden tulipán potřebujeme čtyři okvětní plátky a jeden zelený list.  Vše vystřihneme a okvětní plátky přeložíme na polovinu.
Slepíme k sobě vždy dvě půlky plátků. Do středu vlepíme nabarvenou špejli a přilepíme druhou polovinu květu.
Teď už jen stačí ke špejli přelepit dolní okraj listu a  tulipány naaranžovat.

Šablona květu zde

Rainbow after rain

Do soutěže s koralky.cz  o "nejbarevnější šperk" jsem se o víkendu pustila do tohoto náramku. Technika herringbone je poměrně jednoduchá a i v základu s ní jde dělat efektní šperky.

Protože ráno dělá den

A já budu doufat, že nebudu hnána před soud, za vypůjčeni si těchto slov z reklamy. Pravdou ovšem je, že pokud ráno nezačne příjemně, málokdy to zbytek dne dožene. A přestože má být snídaně nejdůležitějším jídlem dne, často ji zanedbáváme. Aspoň tedy o víkendu je dostatek času na klidnou snídani beze spěchu.
Nutellu či jiné lískooříškové krémy kupuji velice zřídka, většinou tak 2x do roka a to pak samozřejmě ani u nás dlouho nevydrží. V rámci experimentování, co se dá vyrobit doma jsem se pustila do vlastní pochoutky. Nemaje lískových oříšků, vnikl

Mandlovo-kakaový krém

Asi dvě hrsti mandlí jsem co nejjemněji rozmixovala, přidala lžíci moučkového cukru, špetku soli, dvě lžíce kakaa a  tři lžíce rozpuštěného kokosového oleje. Mandle budou pravděpodobně obsahovat méně tuku než lískové oříšky, směs byla sypká. Pro spojení  jsem přidala tři lžíce domácího salka a stále mixovala. Chuť byla dobrá, ale konzistence stále příliš hustá, rozhodně by pomazánka nešla na pečivo lehce mazat. Nakonec jsem se tedy rozhodla přidat několik lžic převařené vody. Ano, tím sice zkrátím dobu trvanlivosti, ale je stejně směšné si myslet, že pomazánka přežila víc než jen pár dní, proto mě to netrápí.

Doma vyrobená"nutela" bude poněkud hrubší, než ta kupovaná, na druhou stranu cítíte chuť všech surovin a přesně víte, z čeho se vlastně skládá.

Čarování s korálky: Ketlovací očko

V dnešní korálkové školičce si řekneme o tom, jak na ketlování. Volně řečeno by se ketlování dalo popsat jako spojování komponentů do řetízku a je to takový mezistupeň mezi bižuterií korálkovou a drátovanou.

Zatímco k navlékání korálků není potřeba žádného cviku, ke ketlování už je trocha tréninku zapotřebí. Základem všeho je ketlovací očko. Udělat ho pokaždé stejné, pěkně kulaté a souměrné vyžaduje několik hodin praxe.

Vezměte si do ruky ketlovací jehlu a prohlédněte si, jak vypadá její očko na jednom konci. Stejně vypadající očko i na druhé straně - to je náš cíl. Způsoby dosáhnutí jsou dva:

Na úhledné očko potřebujeme mít konec ketlovacího drátku v rozmezí 8mm až 1cm. Do kulatých ketlovacích kleští chytneme konec drátu a otočíme. Drát se vytvaruje podle čelisti kleští a vznikne nám očko. Takovémuto očku ještě chybí trochu k dokonalosti. Vložíme kleště opět do očka a očko lehce vyhneme na opačnou stranu, než jsme původně otáčeli očko. Tímto jsme očko srovnali na střed a je hotovo.

Druhý způsob je opačný. Plochými kleštěmi ohneme drátek za korálkem (nebo 1 cm od kraje drátku v případě, že děláme děláme všechna očka vlastní) do pravého úhlu. Nyní si vezmeme kulaté kleště, opět chytneme drát na jeho konci a stočíme do očka. Takto udělané očko je už hotové a pěkně vystředěné.

Zimní postavičky z květináčů

Sněhu je  tuto zimu stále nějak nedostatek a tak to ani děti venku nebaví. Je potřeba je o to víc zabavit doma. Dekorace z květináčů jsou rychlé, pro děti zábavné a ještě zpříjemní atmosféru dětského pokoje nebo třeba předsíně. Starší děti zvládnou výrobu samy, mladším pomůžeme s lepením, aby se nepopálily.

Sněhulák

Potřebujeme:
květináč o průměru 9-10 cm
květináč o průměru 4 cm
květináč o průměru 2 cm
polystyrenovou kouli 8 cm
2 polystyrenové koule 3 cm
bílou, černou a červenou akrylovou barvu
kousek plsti
tavnou pistoli
Největší květináč natřeme bílou barvou, menší černou a nejmenší červenou. Na bílý květináč nalepíme velkou kouli, na vrcholek přilepíme černý květináček ? místo hrnce, ze předu koule přilepíme červený květináček na místo mrkve. Po stranách bílého květináče přilepíme malé kouličky jako ruky. Černou barvou domalujeme detaily obličeje a knoflíky. Ustřihneme proužek plsti asi 2 cm široký, po krajích nastříháme třásně a sněhulákovi přilepíme šálu kolem krku.

Andílek

Potřebujeme:
květináč o průměru 9 ? 10 cm
2 květináčky o průměru 3 cm
4 květináčky o průměru 2 cm
polystyrenovou kouli 8 cm
akrylové barvy růžovou, hnědou a černou
kroucenou šňůru
drát 0,8 mm a 0,3 mm
bílé a růžové korálky
vlnu, kokosové vlákno nebo lýko na vlásky
kousek alobalu
tavná pistolka

Nejprve si natřeme květináčky, 4 nejmenší a největší růžovou barvou, 2 třícentimetrové barvou hnědou. Doporučuji pro dobré krytí natřít alespoň dvakrát. Než nám zaschne barva, z tvrdšího drátu si vytvarujeme jednoduchá křídla, která omotáme tenším drátkem s korálky.

Připravíme si ruky a nohy andílka. Na jeden konec kroucené šňůry uděláme uzlík a navlečeme dva nejmenší květináčky vložené do sebe tak, aby byl uzlík schovaný ve vnitř květináčku. To samé, jen opačně( nejprve navlečeme, potom děláme uzlík) uděláme i na druhém konci provázku. Hnědé květináčky navlečeme každý na samostatnou šňůru a opět zauzlíkujeme.

Nahřejeme tavnou pistolku. Květináč otočíme dnem vzhůru a přilepíme středem šňůrku s ručkami, a polystyrenovou kouli. Zespodu květináčku přilepíme šňůrky od noh. Andílkovi domalujeme oči, pusu, nos, přilepíme vlásky, do středu čela přilepíme hvězdičku z alobalu, stejně tak hvězdičky přilepíme na šatičky. Na závěr přilepíme zezadu křídla.