Jahodový džem s mátou

Možná by se zdálo na jahodový džem v našich krajinách trochu brzy, ale máme tu supermarkety, které dováží jahody ze Španělska. Nejsou úplně zralé, jahody v červnu ze zahrady jsou samozřejmě o mnoho více chutnější, ale v akci  kilo jahod za 40 korun, no řekněte mi, kde to koupíte. A zrovna pro marmelády a džemy nevadí, že ovoce není v plné zralosti, cukr jejich chuť vytáhne a v konečném důsledku rozdíl nepoznáte. Bez přidávání různých zhušťujících přípravků se taky připravte na podstatně delší proces vaření.

Potřebujeme:
1,5 kg jahod
750 g cukru
1 lžíce kyseliny citronové
máta

Jahody opláchneme, zbavíme lístků a přepůlíme, dáme do širokého hrnce vařit. Přidáme svazek máty. Stačí tak 5-6 stvolů. Přivedeme k varu, sebereme případnou pěnu a na mírnějším ohni vaříme pár hodin. Občas nezapomene promíchat. Cílem je, aby se odpařila voda a množství v hrnci se snížilo asi o polovinu.  Necháme vychladnout a schováme do lednice.
Druhý den jahodovou směs znovu ohřejeme k varu, přisypeme cukr a necháme rozpustit. Musíme už poctivě míchat. Přidáme kyselinu citronovou. Na vychlazený talířek provede zkoušku tuhnutí.
Kapneme trochu džemu, necháme chvíli vychladnout a talířek nahneme, pokud džem neteče, ale jen se krabatí, máme hotovo. V opačném případě ještě chvíli povaříme. Vyjmeme mátu a džem plníme do suchých, čistých sklenic. Zavíčkuje, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

Lemon curd

Po čase mne dcera pustila do kuchyně. Teda, pouští mě tam pravidelně, někdo po ní musí uklidit, ale v pečení mě nahradila. Tentokrát ale potřebovala do svých cupcakes surovinu, která je prozatím mou doménou. A tak jsem v sobotu ráno měla příležitost.
Asi od konce února chodím k Italovi. Tedy do obchodu s italským zbožím, kde majitel pravidelně jezdí do své domoviny a vozí zboží přímo z tamních trhů. Do ovoce a zeleniny jsem se rázem zamilovala. Vše čerstvé, zralé, chutné a jako bonus v bio kvalitě. A ty citrony...  Ty doma prostě musíte mít, i kdyby jste je dávali jen do čaje. Já si ale našla jiné využití. V anglických receptech dřív nebo později narazíte na jakýsi lemon curd, řekněme, citronovou pomazánku. V dobře zásobených obchodech si ji můžete koupit hotovou, ale udělat si ji doma je teprve požitek.

Potřebujeme:
5 žloutků a 2 celá vejce( z velkých vajec klidně ubereme jeden žloutek)
kůru z jednoho citronu
110 ml citronové šťávy( 2 velké citrony stačí)
110 g cukru
110 g másla

V míse smícháme nastrouhanou kůru, vajíčka, šťávu a cukr a dáme ohřívat do vodní lázně. Z počátku stačí míchat sporadicky, jak se směs začne zahřívat, je potřeba přidat i na intenzitě. Ale stačí ruční metlička. Vaříme a mícháme do zhoustnutí. Konzistence pudinku. V tom okamžiku odstavíme a v mícháme na kostičky nakrájené studené máslo. Po jeho rozpuštění máme hotovo. Pokud preferujete naprosto hladkou směs, propasírujte ještě přes jemné síto, nám ale kousky kůry vůbec nevadí. Pak už jen stačí   naplnit do skleniček a uložit do lednice k dalšímu zpracování nebo ke snězení. Na opečeném toustu je lemon curd nezapomenutelný. Anebo ho můžete využít na citronové cupcakes.

Čokoládový řez s mátou

Čokoláda a máta patří tak nějak k sobě. Zatímco čokoládu mají v obchodě vždy, tak máta se na zahradě v lednu hledá dost špatně. No nevadí, od toho jsou letní zásoby.
 Na těsto smícháme 150 g hladké mouky, dvě lžíce kakaového prášku, lžičku prášku do pečiva a špetku soli. Asi 80 g másla zapracujeme do těsta, to bude připomínat drobenku. 1 větší vajíčko lehce ušleháme s 80 ml vody a vmícháme k těstu. Směs nalijeme do vymazané formy o rozměrech 20 x 20 cm a dáme do předehřáté trouby na 180°C a pečeme 15 - 20 minut, dokud není těsto pevné na dotek. Necháme ve formě vychladnout a připravíme si náplň. 250 g moučkového cukru utřeme se dvěma lžícemi mátového sirupu(nebo likéru, případně odvaru), můžeme přidat kapku zeleného potravinářského barviva a vmícháme takové množství mléka, abychom vytvořili krémovou směs. Natřeme na upečený základ. Na čokoládovou polevu rozpustíme 150 g hořké čokolády a 80 g másla a nalijeme na mátovou vrstvu. Necháme ztuhnout, nakrájíme na řezy a podáváme.

Čajový domek

 Přiznávám se bez mučení, domeček na porcovaný čaj se může leckomu zdát kýčovitým a určitě se nebude hodit každému, ale kdo chce, může si pohrát. Domky se prodávají i dřevěné vhodné pro techniku decoupage, ale je snadné si je vyrobit z kartonu, zrecyklovat tak nepotřebné krabice nebo tvrdší listy z kalendářů. I možnosti dekorace jsou pak větší.




Potřebujeme:
karton nejlépe z pevných krabic
tvrdý papír, který půjde dobře ohýbat( víko od bonboniéry)
lepidlo, oboustranná lepící páska
pravítko, tužka, nůžky
vzorovaný papír, látka


Výroba domečku je velice jednoduchá, určitě jde do ní zapojit i školní děti, které si tak můžou procvičit rýsování a měření. Domeček postavíme z tvrdého kartonu. Narýsujeme si 4 shodné obdélníky, dva doplníme štítem, tedy rovnoramenným trojúhelníkem. Vhodná šířka je 9 cm, délka, nebo-li výška domečku je na našem uvážení. Do jednoho štítového dílu uděláme na jeho spodní straně otvor, kterým pak budeme čaje vytahovat.
Všechny 4 díly potáhneme vzorovaným papírem nebo látkou. K lepení je ideální obyčejné tyčinkové lepidlo.

Z o něco měkčího papíru si vyrobíme lišty na spojení jednotlivých hran. Jsou to pásky široké 2 cm, a přeložené. Na slepení je dobré použít oboustrannou lepící pásku, ale pokud ji nemáme, použijeme herkules. Jen budeme muset čekat déle na zaschnutí. Stejně přilepíme domeček k základně. Tu tvoří bílý čtverec o stranách 10 cm.
Velikost střechy záleží na délce ramen štítového trojúhelníku, navíc vypadá dobře, když přidáme i malý přesah. Střechu spojíme stejně jako předešlé díly a na domeček už jen posadíme.

Nakonec zbývá krabičku dozdobit podle vlastního vkusu. Záleží jen  na nás, jestli použijeme malý motiv z ubrousků, nebo nalepíme nějakou hotovou 3D dekoraci.

Nyní už stačí jen zabydlet čajovými pytlíky.

Pomocník - záškodník

Když už to konečně vypadá nadějně a chytnu slinu ke psaní, tu si přiběhne kotě Jerry a rozhodne se, že se musím starat o zábavu pro něho. A to je ještě ta lepší varianta, ležet přímo na klávesnici je taky IN.

Zimní panna cotta

Panna cotta je italský dezert vhodný právě tak na zakončení oběda, jen malá dobrůtka na závěr. Často se podává s jahodami nebo ovocnou omáčkou, ale uprostřed zimy to nebude zrovna to pravé, pokud nám na zahradě nesedí 12 měsíčků. Přesto není třeba se ošidit. Uděláme si zimní verzi s medem a karamelovou omáčkou.

V kastrůlku zahřejeme cca 500 ml smetany ke šlehání se 2 lžícemi cukru. Pozor, jen zahřejeme, ale nevaříme. Přidáme 2 lžičky práškové želatiny a rozpustíme. Necháme lehce vychladnout a přidáme lžíci včelího medu. Rozmícháme a naplníme do formiček. Osvědčily se mi silikonové košíčky na mufiny. Uložíme na několik hodin do lednice. Zkuste to vydržet nejméně 4 hodiny, 6  je lépe a ideál, když budete připravovat den předem.
Před podáváním vytáhneme panna cottu z lednice a připravíme si karamelovou omáčku. V troše vody necháme rozpustit 5 lžic cukru. Cukrový sirup necháme vařit, dokud nezačne získávat zlatou barvu. Přidáme oříšek másla a trochu mléka nebo smetany, důkladně promícháme, případně počkáme, až se karamel v tekutině opět rozpustí a odstavíme z plotny. Na talířek vyklopíme smetanový krém a přidáme trochu karamelu. A pro dospělé můžeme na lžíci nahřát trochu rumu a dezert polít plamínky.

Houbovka

Léto se mílovými kroky chýlí ke svému konci, o slovo se začínají hlásit podzimní deště a mlhy, ale v těch několika dnech, kdy se sluneční paprsky nechtějí ještě vzdát své vlády nastává to nejpěknější období. Babí léto vykresluje okolní přírodu teplými barvami, v zahradách nastává čas sklizně, v kuchyních se úroda zpracovává na nejrůznější způsoby. A své žně mají i houbaři. Zlákána plnými košíky hřibů všech okolo jsem o víkendu sbalila rodinu a šlo se do lesa.
Krásných červených muchomůrek roste opravdu hodně, ale našli jsme i suchohřiby a pár praváků. Houbová byla nejen polévka, ale následně i omáčka. A zbyla i trocha na usušení na horší časy.

Jednoduchá, ale výtečná houbová omáčka

Na másle si opražíme hladkou mouku na jíšku zlaté barvy, trochu osolíme , zalijeme mlékem, rozmícháme a povaříme. V druhém hrnci na troše oleje podusíme nakrájenou cibulku, přidáme na plátky nakrájené houby, osolíme, okmínujeme a dusíme 20 minut. Pokud je potřeba, trochu podlejeme vodou. Dušené houby vmícháme do bešamelové omáčky, vlijeme smetanu, případně ještě dochutíme. Na dochucení můžeme použít i kapku octu. Přílohu můžeme zvolit dle libosti, houskový knedlík, brambory, klidně i těstoviny.